Nová vědecká studie zveřejněná v Olomouci ukazuje, že snížení průměrné výměry polí může v zemědělské krajině vést ke snížení populace hrabošů a tím i k menším škodám na úrodě. Podle autorů práce je hlavním mechanismem to, že menší, více rozčleněné plochy působí pro hraboše méně atraktivně a zvyšují migraci jedinců pryč z polí, což brání rychlému hustnutí populace a vzniku kalamit. 8% méně hrabošů je jedním z modelovaných efektů při konkrétním snížení průměrné výměry polí, který vědci uvádějí jako příklad přímého dopadu změny struktury krajiny na početnost škůdce. Výsledky shrnují data z rozsáhlých terénních měření a prostorové analýzy polí provedené týmem univerzitních a výzkumných pracovišť z ČR, přičemž autoři zdůrazňují opakovatelnost efektu v různých typech travních a pícninových porostů.
Výsledky studie
Ve své analýze výzkumníci porovnávali populace hrabošů na polích různých průměrných výměr a simulovali změny v krajinářské mozaice; v jedné z variant snížení průměru pole z 10 na 5 hektarů odhadují vědci až 15% méně hrabošů, což se podle nich přímo projeví v nižších ztrátách na úrodě a snížených nákladech na ochranu porostů. Metodika vycházela z pravidelných terénních šetření a přesných satelitních dat o parcelaci, s více než dvoutisícovými záznamy využitými pro finální modely. Autoři rovněž upozorňují, že menší pole zvyšují habitatovou rozmanitost, což podporuje přirozené predátory hrabošů a zvyšuje stabilitu místních ekosystémů.
Dopady na ochranu porostů
Současný stav na polích v Česku ukazuje i letos zvýšený tlak hlodavců: v březnu letošního roku se průměrný počet aktivních východů z nor snížil na 382 východů na ha z únorových hodnot, přesto je prahová úroveň škodlivosti v porostech podle odborných orgánů stále mnohonásobně překročena. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) proto opět povolil použití některých rodenticidů pro cílený boj proti hrabošům, rozhodnutí vyvolalo kritiku některých ochranářských sdružení. Výzkumníci doporučují kombinovat zásahy — cílené lokální použití jedů tam, kde je to nutné a v souladu s předpisy, spolu s úpravou krajinné struktury dlouhodobě snižující riziko kalamit.
V praxi však návrh na zmenšení polí naráží na obavy zemědělců ohledně efektivity provozu, nižších výnosů na hektar a vyšších nákladů spojených s rozčleněním lánů. Emil Tkadlec z katedry ekologie UP připomíná, že strukturální opatření nejsou samospásná, ale mohou být součástí širšího balíku udržitelných postupů, které zahrnují střídání plodin, podporu predátorů a cílenou sanaci nor.
Autoři studie rovněž volají po regionálním plánování a ekonomických analýzách, které vyhodnotí, jaké kombinace krajinných úprav a technických opatření přinesou nejlepší poměr mezi snížením škod a náklady pro producenty. Doporučují pilotní projekty v konkrétních okresech s cíleným monitorováním, aby se ověřily přenositelné modely řízení populací hrabošů v různých agroekosystémech.
Foto - ekolist.cz
