InterSucho na jaře 2026 ukazuje, že téměř polovina území Česka nyní postihují tři nejhorší stupně půdního sucha; 50 % území trpí výrazným deficitním stavem a 13 % extrémní sucho zasahuje nejvíce postižené oblasti. Nejvážněji je situace ve svrchní vrstvě půdy do 40 centimetrů, tedy přesně tam, kde právě vzcházejí jařiny a klíčové polní plodiny. Podle klimatologa Pavla Zahradníčka z CHMI a výzkumu CzechGlobe se suchý vývoj začal urychlovat po mírné a srážkově chudé zimě 2025/2026, kdy se zásoba vláhy v půdě nedostatečně doplnila.
Vliv zimy na zásobu vláhy
Záznamy za prosinec až únor 2025/2026 ukazují výrazně menší sněhovou pokrývku a nižší úhrny srážek než dlouhodobý průměr, což snížilo přísun vody do půdních profilů. V průměru činil celostátní srážkový úhrn za zimu zhruba 72 % průměru let 1961–2000, přičemž horské oblasti nad 800 metrů měly sněhu jen kolem poloviny obvyklého množství. Navíc prosinec a únor byly nadprůměrně teplé, což vedlo k rychlejšímu rozmrznutí a vyšší spotřebě vláhy vegetací hned na jaře.
Sucho se začalo rozvíjet již v březnu a v dubnu se situace výrazně zhoršila, protože probouzející se porosty začaly intenzivně čerpat dostupnou vláhu. V praxi to znamená, že kořenové systémy obilnin a jařin se v suché svrchní vrstvě nedostávají k uloženým zdrojům vody, a tedy ani k aplikovanému dusíku, což snižuje efektivitu hnojiv. Zemědělci na webu InterSucha hlásí, že ozimy jsou zatím relativně v pořádku, ale vzcházející kukuřice, cukrovka a další jařiny vykazují nerovnoměrné vzcházení a stres.
Regionální rozdíly jsou významné: standardní zásoby vody zůstávají na některých plochách jižní a jihozápadní Moravy, severně a severozápadně od Prahy a v pruhu mezi Ostravou a Opavou, kde ale jde často o tradičně sušší půdy s malou rezervou. Naopak Českomoravská vrchovina patří mezi oblasti, kde teplotně-srážkové podmínky letošní zimy nejvíce snížily zásoby půdní vláhy a kde nyní hrozí rychlý rozvoj vodního stresu porostů.
Praktické doporučení pro pěstitele zahrnují přehodnocení termínů a dávek dusíkatých hnojiv, zvýšené monitorování vlhkosti půdy v prvních 40 centimetrech profilu a prioritu pro závlahy tam, kde je to technicky a ekonomicky možné. Doporučuje se i použití mulčování a zadržené orby tam, kde to pomůže udržet vláhu, a úzká spolupráce s agronomy a regionálními meteorology. Výzkumné mapy InterSucho, CHMI a CzechGlobe se budou aktualizovat průběžně, což má pomoci zemědělcům načasovat zásahy a minimalizovat škody.
Foto - www.asz.cz
