Rzi jsou parazitické houby ze skupiny Urediniomycetes, které způsobují ekonomicky významné škody na ovoci, okrasných rostlinách i některé zelenině. Mnohé druhy rzí mají složitý životní cyklus a ke vzniku infekce často potřebují dva odlišné hostitele, což významně ovlivňuje možnosti ochrany. U zahrádkářů a menších sadů platí, že blízkost mezihostitelů zvyšuje riziko šíření, přičemž 250 metrů kritická vzdálenost platí pro rzivost hrušně v přítomnosti jalovců v okolí. Informace níže pomáhají pěstitelům rozpoznat typické příznaky a zvolit konkrétní preventivní a ošetřovací postupy.
Co jsou rzi
Rzi tvoří skupinu patogenů, které produkují charakteristické výtrusné struktury na listech, stoncích i plodech hostitelů. Některé druhy napadají pouze jeden hostitel, jiné jsou dvoubytné a cyklují mezi dvěma botanicky odlišnými rostlinami; to má přímý důsledek pro kontrolu, protože odstranění jednoho hostitele často riziko sníží, ale ne vždy jej zcela eliminuje. Mimo parazitické rzivosti se pod tímto názvem v praxi objevují i neparazitické poruchy, například u kořenů petržele nebo dužniny brambor; proto je důležité správné určení patogenu před zahájením ošetření.
Hostitelé a příznaky
U hrušně je nejběžnějším původcem Gymnosporangium sabinae, jehož druhým hostitelem jsou jalovce jako jalovec prostřední či jalovec čínský; na listech hrušní vznikají žlutozelené až oranžové skvrny s načervenalým lemem a na rubu listu se v létě tvoří výtrusy, které zpětně infikují jalovce. U rybízu se objevuje sloupečková rzivost s typickými sloupečky na spodní straně listu, jejím mezihostitelem může být borovice vejmutovka i ve značné vzdálenosti; napadené listy hnědnou a opadávají. Rzivosti také ohrožují slivoně, broskvoně, meruňky, maliník, ostružiník a okrasné rostliny jako růže nebo muškáty; u chryzantém jde o bílou rzivost, která je v řadě zemí karanténní chorobou. Z rostlinné zeleniny bývají náchylné zejména cibulovité plodiny, hrách, fazol a některé bylinky či listová zelenina.
Prevence a ošetření
Základ ochrany tvoří preventivní opatření: výběr odolnějších odrůd, omezení dusíkatého přihnojování, pravidelné odstraňování a likvidace napadených částí a střídání plodin. U hrušní a jiných stromů pěstovaných v blízkosti jalovců má smysl zvážit vzdálenost výsadeb nebo odstranění mezihostitelů, pokud to situace dovolí; mechanické překrývání jalovcových výhonů či jednoduché ořezání bývá často méně účinné. Chemická ochrana se doporučuje aplikovat už při prvních příznacích a u ovocných dřevin obvykle v termínu těsně ošetření před květem nebo krátce po odkvětu; u slivoní a peckovin jsou vhodné zákroky v červenci až začátkem srpna při tvorbě výtrusů.
Při použití přípravků je nezbytné držet se legislativy a bezpečnostních pokynů; farmáři i zahrádkáři musí volit jen fungicidy registrované pro plodinu a dodržovat intervaly a dávkování uvedené v etiketě. Kromě chemie pomáhá i pravidelná kontrola výsadeb v době vlhkého počasí, protože rzi se aktivně šíří při vysoké vlhkosti, a zajištění dobré cirkulace vzduchu mezi rostlinami sníží riziko infekce. Poslední odstavce poskytují praktické kroky pro omezování rizika a správné načasování zásahů bez zbytečného čekání na rozsáhlý výskyt.
Foto - izahradkar.cz
