V Praze je stále méně dostupných zahrádek a tisíce obyvatel každoročně narážejí na dlouhé pořadníky a prakticky nulovou nabídku volných parcel. Podle předsedkyně pražského územního sdružení Českého zahrádkářského svazu Marty Pawlicové poptávka na mnoha místech několikanásobná poptávka převyšuje nabídku, což vede k přemrštěným cenám a přednostním převodům mezi známými. Pawlicová říká, že je „velká náhoda, když někdo zahrádku pustí“, a že konkurence mezi zájemci je čím dál tvrdší, což komplikuje i plánování nových osad a komunitních projektů.
Pražský magistrát pronajímá pozemky Českému zahrádkářskému svazu, který spravuje přidělování parcel jednotlivým nájemcům; nájem zůstává podle svazu nízký a činí přibližně 21 Kč/m² ročně. Soukromé chatky na těchto pozemcích však jsou v osobním vlastnictví a jejich ceny v posledních letech výrazně vzrostly, což zvyšuje tlak na trh se zahrádkami. Pawlicová uvádí konkrétní případy, kdy se chatka převedla z jedné generace na druhou za nízkou částku a následně byla přepoznána s výrazným ziskem, což podle ní „hraničí s vydíráním“.
Problémy přístupu a ceny
Převody parcel obcházejí oficiální pořadníky a často probíhají mezi známými nebo spekulanty ochotnými zaplatit vysoké částky, což degraduje spravedlivý přístup k zahrádkám. Pawlicová popisuje situace, kdy senior přenechal zahrádku za 20 000 Kč a nový majitel ji během krátké doby prodal dál za 200 000 Kč, přičemž radu osady a pořadníky informoval až následně. Zahrádkářské organizace podle ní bojují i s tím, že řada rodin drží parcely generacemi a část pozemků je zablokovaná spekulačním držením.
Zahrádkářské osady navíc řeší porušování pravidel péče o parcely a společné prostory, nelegální stavby a problémy s egzekucí pravidel. Pawlicová upozorňuje, že vymáhání pravidel je administrativně náročné a vyloučení nájemce musí projít členskou schůzí, což proces zdržuje; zároveň zaznamenala případy nepovolených staveb včetně podsklepených objektů, které pravidla osad zakazují. Mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman zdůraznil, že regulaci provozu osad a podmínky staveb nestanovuje město centrálně, ale jednotlivé zahrádkářské organizace, které mají rozhodující slovo při kontrolách a sankcích.
Advokát Petr Suchomel konstatuje, že právní rámec o vztahu mezi vlastníkem pozemků a svazem dává organizacím poměrně široké možnosti zásahů; vzorový osadní řád například vyžaduje dodržování stavebního zákona a umožňuje v krajním případě vyloučení člena. Pawlicová doporučuje zájemcům oslovit přímo vedení konkrétní osady nebo místní zahrádkáře, protože místní komunikace často odhalí plánované změny nájemců dříve než centrální pořadníky. Několik volných parcel se podle svazu občas objeví v městských částech jako Praha 6 a na okrajích metropole, nicméně bez vytváření nových kolonií a úprav legislativy zůstane tlak na dostupnost zahrádek vysoký.
Foto - izahradkar.cz
