Podle Jana Krejzy, vedoucího týmu DendroNetwork při Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a CzechGlobe, čelí české lesy na jaře 2026 výraznému vodnímu deficitu. 2/3 lesů ve stresu jsou podle dat ze začátku května 2026 v režimu vysokého nebo extrémně vysokého stresu, což má bezprostřední dopady na růst i vitalitu stromů. Krejza zdůrazňuje, že sucha budou s pokračující klimatickou změnou častější a intenzivnější, a proto je potřeba plánovat lesnictví s ohledem na odolné dřeviny a strukturu porostů. Sledování stavu probíhá v reálném čase a výstupy slouží jako podklad pro rozhodování lesníků i správců krajiny.
Co znamená sucho
Vodní stres v lesním ekosystému podle Krejzy znamená, že v určitých fázích chybí voda buď v půdě, nebo přímo v pletivech stromu, což omezuje schopnost rostliny se dosycovat. Monitorovací senzory sledují mikropulzace kmenů a ukazují, jak silně je rostlina dosycena vodou a jak rychle se může zotavit, což dává přímý obraz vztahu půda–rostlina–atmosféra. Dlouhodobý efekt se promítá do letokruhů — i rozdíl v řádu milimetrů u jednotlivého stromu se na národní úrovni násobí a podle odhadů může znamenat zásadní rozdíl v objemu produkovaného dřeva, až o 30 milionů m3 dřeva v porovnání s méně stresovým rokem.
Jak lesníci reagují
Krejza upozorňuje, že okamžité změny hospodaření nejsou možné přes noc a jde o běh na dlouhou trať; nejdůležitější je však nyní intenzivní monitoring a rychlé zásahy proti hrozbám, jako je rojení kůrovců. Praktická opatření zahrnují posílení pochůzek v porostech, vytipování napadených jedinců a rychlé odstraňování zdrojového dřeva, stejně jako opatrnost při jarní výsadbě — velké výsadby do suché půdy mohou vést k vysoké mortalitě. Lesní hospodářství by mělo cíleně měnit skladbu dřevin směrem k tolerantnějším druhům a budovat strukturálně bohatší porosty.
DendroNetwork v praxi
Projekt DendroNetwork provozuje síť senzorů, které měří každou půlhodinu fyziologické parametry stromů a zasílají data do centra k analýze; v sítích je zhruba 220 monitorovacích stanic po celé republice. Data se zpracovávají automatizovaně a výsledky jsou dostupné na veřejných výstupních portálech, což umožňuje včasné reakce a lepší plánování zásahů. Součástí infrastruktury je i síť FireRisk, zaměřená na riziko požárů, která doplňuje informace o suchu o rizikové faktory pro vznik a šíření požárů.
Krejza rovněž upozorňuje na další klimatické hrozby — prodlužující se vegetační sezona zvyšuje riziko jarních mrazů a extrémních vln vedra nebo přívalových srážek, což komplikuje hospodaření. Veřejnost a správci krajiny se podle něj budou muset smířit s tím, že lesy v nížinách budou mít jinou dřevinnou skladbu než dosud, že ubývají druhy svázané s chladnějším klimatem a že přechod na odolnější, smíšené porosty je nezbytný. Krejza proto volá po rozhodnutí podloženém daty a po větší toleranci veřejnosti k pracovním postupům lesního hospodářství, které se snaží porosty udržet i v měnících se klimatických podmínkách.
Foto - www.asz.cz
