Tepelný stres významně snižuje zdravotní stav, růst, reprodukční výkonnost a kvalitu masa u prasat, upozorňují autoři z ČZU v Praze v časopise Naš chov 5/2026. Extrémně vysoké i nízké teploty zvyšují energetické nároky zvířat, mění metabolismus a hormonální regulaci a oslabují imunitu. Relativní vlhkost vzduchu přitom může účinky tepelného stresu výrazně zesílit a zhoršit mikroklima ve stájích během roku 2026 a dále.
Termoneutrální zóna prasat
Termoneutrální zóna se liší podle věku, hmotnosti a reprodukčního stavu; mimo ni prasata spouštějí energeticky náročné adaptační mechanismy. U novorozených selat je potřeba vyšší teplota prostředí, což shrnuje i praxe chovatelů; Selata LCT 30–34 °C platí pro nejmladší jedince, aby se předešlo hypotermii. U dospělých jedinců začíná tepelný stres již při nižších teplotách, což ovlivňuje příjem krmiva a konverzi, a proto je důležité sledovat hranice pro jednotlivé kategorie.
Citlivost podle kategorií
Selata jsou nejohroženější zejména chladovými extrémy kvůli nevyvinuté termoregulaci, omezeným energetickým zásobám a vysokému poměru povrchu těla k hmotnosti; chladová hypotermie je hlavní příčinou mortality v prvních dnech života. U starších selat se projevuje snížená vitalita a nižší příjem mleziva při podchlazení, což oslabuje imunitu a zvyšuje náchylnost k nemocem. Výkrmová prasata a laktující prasnice hůře snášejí vysoké teploty; Výkrmná prasata UCT 22–24 °C jsou často uváděná hranice, nad kterou klesá příjem krmiva a zpomaluje růst.
Praktická opatření pro chov
K řešení patří zlepšení mikroklimatu stáje: účinná ventilace, regulace vstupního vzduchu a kontrola teplotních zón při porodních kotcích. Úpravy krmiva, jako snížení energetické hustoty při teplotním stresu a zvýšení podílu snadno stravitelných živin, pomáhají udržet konverzi a omezit ztráty produkce. Důležité je také řízené zvlhčování a odvlhčování, protože Vlhkost nad 80 % může tepelný stres výrazně zhoršit a podporovat respirační problémy.
Šlechtění a management
Autoři doporučují dlouhodobě kombinovat genetická opatření směrem k vyšší odolnosti a krátkodobá technologická řešení; to zahrnuje selekci na lepší termoregulaci, plánované úpravy krmných dávek a investice do stáje s lepší izolací. Monitoring mikroklimatu pomocí senzorů a záznamů příjmu krmiva umožní včasné zásahy a přesnější ekonomické vyhodnocení opatření. Detailní přehled aktuálních poznatků a konkrétní doporučení chovatelům najdete v autorském článku kolektivu z ČZU publikovaném v Naš chov 5/2026.
Foto - naschov.cz
