Konference „Adaptace zemědělství na klimatickou změnu“ se uskutečnila na brněnském výstavišti v rámci AgriShow. Hlavním cílem byla výměna poznatků mezi vědou, praxí a veřejnou správou o konkrétních opatřeních pro zvýšení odolnosti zemědělství vůči suchu, škůdcům a dalším dopadům klimatu. Organizátoři zdůraznili potřebu prakticky aplikovat výsledky výzkumu do poradenství pro farmáře a do politiky. Setkání proběhlo 13. dubna 2026 a nabídlo jak vědecké přístupy, tak příklady z praxe, které lze v Česku využít.
Nikolaus Kriz z EFSA otevřel odborný program s apelací na včasné vědecké hodnocení rizik, které je klíčové pro bezpečnost potravin při měnících se podmínkách. Kriz upozornil na zrychlené šíření nových škůdců a chorob rostlin a potřebu lepšího monitoringu a scénářů zásahu. Diskuse se dotýkala i informačních toků mezi národními úřady a EU institucemi, aby se varování dostávala rychle k zemědělcům. V panelu byly zmíněny i nástroje pro řízení krizí a koordinaci mezioborových služeb.
Nové genomické techniky
Tomáš Čermák z Ball Horticultural Company představil praktické uplatnění metody CRISPR při šlechtění odolnějších odrůd se zaměřením na zrychlení vývoje plodin. Oana Dima (EU‑SAGE, Ghent) popsala aktuální evropské diskuse o pravidlech a výhodách přesnějších genomických úprav pro odolnost vůči chorobám a stresům z klimatu. Přednášky zdůraznily potřebu jasné regulace pro rychlé přenesení výsledků výzkumu na pole a panelisté opakovaně poukázali na význam transparentních postupů hodnocení bezpečnosti. V debatě byla uvedena i potřeba mezinárodné kompatibility pravidel: NGT regulace v EU patří k rozhodujícím tématům.
Petr Lapka z Generálního ředitelství pro zemědělství EK představil směry přípravy Společné zemědělské politiky pro období SZP 2028–2034 s důrazem na posílení klimatické odolnosti podniků. Lapka vidí nutnost zjednodušení pravidel a vylepšení nástrojů pro řízení rizik, včetně rozšíření pojištění úrody a podpory adaptačních investic. Diskutovalo se i o finančních motivačních mechanismech pro carbon farming a biodiverzitu v rámci zelených komponent SZP. Prezentována byla představa, že podpora bude cílená podle regionálních potřeb a expozice riziku.
Markus Röser ze společnosti BASF představil příklady praxí: digitální nástroje pro monitorování stresu rostlin, postupy pro efektivnější hospodaření s živinami a projekty na podporu biodiverzity, které zároveň zvyšují odolnost. Zdůraznil význam stabilního regulačního rámce, aby firmy mohly investovat do inovací a farmáři je mohli bezpečně zavádět do provozu. Příklady z praxe zahrnovaly i pilotní projekty carbon farming a přesné dávkování hnojiv díky senzorizaci.
Závěrečné vystoupení Jitky Götzové z Ministerstva zemědělství představilo postup přípravy evropského legislativního rámce pro nové genomické techniky a vyjádření České republiky k diskusi. Götzová uvedla, že ČR podporuje vědecky podloženou, přiměřenou a prakticky proveditelnou regulaci upravovanou tak, aby nebyla pro zemědělce nadměrnou administrativní zátěží. Účastníci konference ocenili dostupnost prezentací i záznamu, které organizátoři nasdíleli pro širší využití v poradenství a rozhodování.
Foto - bezpecnostpotravin.cz
