V roce 2026 se v Česku zintenzivnila debata o vládním návrhu na zavedení předkupního práva při prodeji zemědělské půdy, který vyvolává ostrou opozici. Kritici tvrdí, že změna by zvýhodnila velké zemědělské podniky a podle opozice by jeden subjekt mohl získat práva v hodnotě 35 miliard korun. Na semináři pořádaném poslancem Petrem Bendlem vystoupili lidé z okruhu ministerstva i zástupci zemědělců, kteří přinesli bližší popis záměru i jeho rizik pro vlastníky půdy a menší farmáře.
Ministr zemědělství návrh podle svých spolupracovníků připravuje, avšak oficiální text zákona zatím nebyl veřejně předložen ani zveřejněn. Státní tajemník a další lidé z ministerstva na semináři vysvětlovali, že cílem má být regulace nákupů půdy ze strany spekulantů a investorů a zvýšení stability nájemního vztahu. Opoziční politici i sdružení soukromých zemědělců ale varují, že opatření může znamenat zásah do vlastnických práv dotčených občanů a změnu trhu s nemovitostmi v rozsahu pro miliony subjektů, jak opakovaně uvedl jeden z kritiků se zmínkou o více než milion lidí dotčených.
Ministr se na některé veřejné diskuse nedostavil, což zvyšuje napětí: pořadatelé semináře a opoziční poslanci si stěžovali na neprůhlednost přípravy a na to, že návrh není předčasně konzultován s širším spektrem farmářů. Mezi účastníky, kteří hovořili veřejně, byli například státní tajemník Michal Hutňan, předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha a zástupce Agrární komory Jiří Černý; jejich výpovědi posloužily jako hlavní zdroj informací o možném směru úpravy pravidel. Organizátoři také upozornili, že scházející koaliční politici vzbuzují obavy o politickém záměru návrhu.
Kontroverze a argumenty
Zastánci zavedení předkupního práva argumentují, že bez regulace dochází k růstu spekulativních nákupů půdy a k odvádění části zemědělských výnosů k vlastníkům pozemků. Martin Pýcha a další uvedli, že v Česku je značná část půdy v pachtu a že to oslabuje ekonomiku provozujících zemědělců; na semináři zmiňovali statistiku o tom, že zhruba 73 procent půdy je v pachtu. Podle nich by systém předkupních práv mohl zvýšit šanci hospodařících subjektů na získání pozemků, které obhospodařují.
Protistrana — v čele s poslanci ODS, Piráty a Asociací soukromého zemědělství — varuje před riziky: předkupní právo podle nich znamená masivní zásah do vlastnických práv, možný favorizující dopad na největší agroholdingy a administrativní náročnost řízení. Řada soukromých farmářů a nezávislých odborníků vyzývá k transparentnímu posouzení dopadů, včetně ekonomické analýzy a vyčíslení přímých nákladů a přínosů pro různé typy provozů.
Ministerstvo zatím avizuje další konzultace a formální předložení návrhu zákona, zatímco opozice plánuje legislativní i mediální odpor. Ve hře jsou právní, ekonomické i sociální dopady na trh s půdou a na vlastnické vztahy, proto účastníci výměny názorů volají po veřejné ekonomické studii dopadů a jasných pravidlech pro implementaci opatření.
Foto - www.asz.cz