Podle přírodovědce Jakuba Hrušky z Ústavu výzkumu globální změny CzechGlobe plošné rozmetávání jedu proti hrabošům problém dlouhodobě nevyřeší a zároveň představuje riziko pro jiné živočišné druhy. Hruška tvrdí, že jádrem potíží je strukturální uspořádání krajiny a rozsáhlé monokulturní plochy, které hrabošům poskytují ideální podmínky pro rychlé rozmnožování. Expert zdůrazňuje, že řešení musí směřovat k úpravě krajinné mozaiky, nikoli k plošné chemické likvidaci populace hlodavců.
Strukturální příčina
Na základě sedmiletého výzkumu vedeného Emilem Tkadlecem z Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci vědci ukázali, že výskyt hrabošů stoupá s velikostí polí a že se křivka významně mění u hranice přibližně deset hektarů. Menší parcely oddělené mezerami, remízami nebo větrolamy poskytují predátorům lepší prostor pro lov, což snižuje početní exploze hrabošů. Hruška porovnává českou situaci s částmi Rakouska, kde menší polní bloky a krajinné členění vedou k menším epidemickým výskytům škůdců bez nutnosti plošného trávení.
Rizika pro ohrožené druhy
Hruška upozorňuje, že granule používané v rodenticidních přípravcích jsou často atraktivní i pro býložravce a ptáky, a sekundární otravy mohou postihnout predátory, kteří mrtvé nebo otrávené hraboše konzumují. Při plošném rozmetání jedu po poli se krmné návnady stávají přístupné širokému spektru živočichů, což zvyšuje riziko úhynů zajíců, bažantů nebo dravců. Důkazy sekundárních otrav jsou obtížně prokazatelné, protože predátoři často odnášejí kořist mimo místní plochu, ovšem nebezpečí podle Hrušky zůstává značné.
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZUZ) v letošním březnu uvedl, že populace hraboše dosáhla místně vysokých hodnot a regulátoři proto povolili použití některých rodenticidů s cílem zabránit škodám na plodinách; ÚKZUZ současně doporučuje omezená a cílená řešení. Hruška však varuje před plošnými zásahy a zdůrazňuje potřebu integrovaného přístupu kombinující úpravy krajiny, predátorovou podporu a zemědělské postupy snižující vhodnost prostředí pro hraboše.
Mezi konkrétní opatření, která Hruška navrhuje, patří zmenšování výměry monokultur, vracení mezí a větrolamů, vytváření biopásů a instalace míst k odpočinku dravců na okrajích polí. Jako účinnou lokální metodu uvádí i hluboká orba, která snižuje přežívání nor a přímou reprodukci hlodavců. Hruška vyzývá zemědělce a zákonodárce, aby preferovali prostředky, které sníží opakující se exploze hrabošů bez zbytečného ohrožení volně žijící fauny.
Foto - www.svetmyslivosti.cz
