V roce 2026 Sněmovna projednává rozsáhlou novelu rostlinolékařského zákona, kterou koalice používá jako procedurální „vozík“ pro řadu dalších změn v zemědělské legislativě. Zemědělský výbor doporučil přijmout desítky pozměňovacích návrhů poslance Davida Pražáka (ANO), přičemž vláda zdůrazňuje rychlejší legislativní postup bez meziresortního připomínkového řízení. Podle předkladatelů mají návrhy hlavně zjednodušit praxi zemědělců a snížit byrokratickou zátěž, kritici však varují před dopady na dostupnost půdy a ochranu lesů, protože debata teprve začíná v plénu. přednost jen u volné půdy je podle iniciátorů jedním z hlavních pravidel mířících na pacht státní půdy.
Pachtování státní půdy
Návrh upravuje pravidla, podle kterých může stát pachtovat pozemky prostřednictvím Státního pozemkového úřadu, a omezuje přednostní nárok mladých zemědělců jen na dosud nepropachtovanou půdu. Předkladatel tvrdí, že opatření má omezit spekulace, kdy se subjekty zakládají čistě kvůli získání výhodných pachtů, a zvýšit stabilitu dlouhodobých nájemních vztahů. Asociace soukromého zemědělství (ASZ) návrh ostře kritizuje a varuje, že by mohl zamrznout současné stavy pronájmů a ztížit vstup nových provozovatelů na trh. Poslanci očekávají návrhy na doplnění kritérií pro udělení pachtu během projednávání v plénu.
Vrchní dozor nad lesy
Koalice navrhuje vypustit z lesního zákona instituci vrchního státního dozoru, která je dosud v gesci ministerstva životního prostředí, a přenést rozhodující kompetence na ministerstvo zemědělství a běžné zemědělské úřady. Předkladatelé argumentují odstraněním duplicity dohledu a zjednodušením administrativy pro vlastníky lesů; oponenti vidí riziko oslabení nezávislé kontroly stavu porostů a adaptace na klimatické změny. Hnutí Duha i další ekologické organizace poukazují, že vrchní dozor může fungovat jako pojistka při systémových selháních běžného dozoru.
Pražákův balíček dále ruší plánovanou povinnost ministerstva vytvořit vyhlášku o minimálním množství mrtvého dřeva v lesích od roku 2030, s odůvodněním praktické nevyčíslitelnosti těžebních zbytků a jiných forem mrtvého dřeva. Návrh uvádí i jiné úpravy lesního režimu, například povinnost žádat o souhlas při umisťování drobných staveb do 30 metrů od lesa a zjednodušení kvalifikace pro odborné pracovníky obcí. zrušení povinné vyhlášky 2030 patří mezi nejspornější body při jednáních o ochraně biodiverzity.
Mezi dalšími změnami jsou kroky ke zvýšení využití dronů v zemědělské praxi, prodloužení lhůty pro odeslání evidence aplikací přípravků na ochranu rostlin na 18 měsíců (s povinností předložit záznam při šetření), rozšíření slev na pojistném pro pěstitele citlivých komodit a úpravy zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci pro širší kontrolní pravomoci u prodejních automatů s návykovými látkami. Navrhované změny mají podle předkladatele snížit administrativu a usnadnit malým a středním producentům zpracování a prodej drůbeže či králíků.
Zemědělský výbor doporučil řadu pozměňovacích návrhů k přijetí, čímž se celá novela dostává rychleji do sněmovního procesu. Oponenti varují, že zrychlený postup omezuje meziresortní diskusi a že některé zákonné změny by měly projít širším odborným připomínkováním, zejména v oblasti lesního hospodářství a ochrany přírody. Plénum bude návrhy projednávat v následujících týdnech a očekává se řada pozměňovacích návrhů i politických hlasování; vláda přitom nevyvrací možnost budoucích úprav v dalších čteních. Přesun dohledu na MZe zůstává jedním z klíčových střetů mezi koalicí a ekologickými i zemědělskými zájmovými skupinami.
Foto - www.asz.cz
