Tetlucha kozí pysk (Aethusa cynapium) je méně nápadný, přesto lokálně významný plevel v porostech širokořádkových plodin a na nepodmítnutých strništích. S rozvojem bezorebných technologií a mulčování na povrchu půdy se její konkurenceschopnost v porostech zvyšuje, zvláště v kukuřici a v okrajích polí obilnin. Pro české producenty je důležité rozlišovat menší formy na orné půdě od vyšších rostlin v okolí polí, které mohou být zaměňovány za příbuzné druhy.
Biologie a bionomie
Tetlucha dorůstá 30–80 cm, u rostlin vyklíčených v létě však často 5–20 cm; lodyha je bohatě větvená a květenství tvoří složený okolík s bílými květy. Rostlina se rozmnožuje výhradně semeny; jedna rostlina dokáže vytvořit více než 500 nažek, které po dozrání zůstávají dlouho životné. Nažky vykazují 2–3letá dormance a klíčí převážně z povrchových vrstev půdy, klíčení je částečně stimulováno světlem a závisí na vlhkostních podmínkách.
Tetlucha preferuje zásaditější a těžší půdy a roste hlavně v nižších a středních polohách ČR; na ultrabazických podkladech je méně častá. Do nových polí se šíří i osivem zeleniny (mrkev, petržel, cibule), komposty a statkovými hnojivy, proto je nutné důsledné ověřování materiálů do polí. V orné půdě převládají méně vzrůstné formy, zatímco na okrajích polí a v nepřerušovaných porostech se objevují vyšší typy, které zhoršují rozpoznání při standardní identifikaci plevelů.
Možnosti a chemická regulace
V cukrové řepě byla tetlucha problémem zejména kvůli odolnosti k dříve běžným látkám (phenmedipham, ethofumesate, metamitron), proto je v praxi důležitá aktualizace přípravků a technik. V konvenčních porostech cukrové řepy je dnes možné účinně použít clopyralid (Lontrel) a podle současných registrací je plánováno nasazení florpyrauxifenu (Rinpode) od roku 2027; v systému Conviso Smart je Conviso One účinný proti tetluchám. Účinnost půdních herbicidů (clomazone, dimethenamid, quinmerac) je silně ovlivněna půdní vlhkostí, proto je třeba přizpůsobit aplikaci konkrétním podmínkám.
V obilninách, kukuřici a řepce většina běžně používaných herbicidů tetluchu zvládá, problémová je ale regulace v mrkvi a petrželi, kde je výskyt ekonomicky významný. Na pozemcích silně zaplevelených tetluchou se nedoporučuje pěstování těchto zelenin; pro přitlumení v mrkvi je možnost preemergentního použití clomazonu a pro cibuli se připravuje registrace florpyrauxifenu s omezeným dávkováním a přesným časováním. Mechanická a kulturní opatření, jako hloubkové kypření, včasné podmítky a kontrola kvality osiva a kompostu, doplňují chemickou ochranu.
Doporučená praxe pro farmy: kombinovat preventivní opatření (čisté osivo, kontrola kompostů), přizpůsobit herbicidní program stanovištním podmínkám a uvažovat o varietních systémech (Conviso Smart) tam, kde jsou dostupné. Sledujte stav zaplevelení v následujících letech, protože dlouhodobá dormance semen znamená, že populační tlak může přetrvávat i po několika letech. Prováděná opatření by měla spojovat agronomii a chemii tak, aby se snížila reprodukční kapacita plevele a zároveň se minimalizovalo riziko selekce rezistencí.
Foto - www.agromanual.cz
