Podle Martina Cikána jde návrh na přednostní právo pachtýřů při odkupu zemědělské půdy v roce 2026 za hranici běžné zemědělské politiky a představuje přímý zásah do vlastnických práv. Autor upozorňuje, že koncept slibuje udržení půdy v rukou těch, kdo na ní hospodaří, ale reálně mění podmínky prodeje a převodu pozemků. Debata o změně zákona se v roce 2026 objevila v politickém prostoru znovu a vyvolala ostré reakce z řad vlastníků i právních expertů. Podle Cikána chybí systematická analýza dopadů a veřejná odborná diskuse před legislativními kroky.
Co navrhuje reforma
Návrh počítá s tím, že pachtýř bude mít předkupní právo před ostatními zájemci, tedy bude moci koupit pozemek dříve, než bude nabídnut trhu. Podle kritiků to fakticky znamená, že stát určuje kupce, protože zákon stanoví, komu musí vlastník nejprve nabídnout možnost odkupu. Takové řešení by omezilo volný trh s půdou a přeneslo rozhodování z původního vlastníka na právní rámec definovaný zákonem. Legislativní návrh zatím nemá ucelenou podobu a jeho podoba se stále dohadují politické strany v roce 2026.
V právním rozměru Cikán zdůrazňuje, že vlastnické právo zahrnuje svobodu rozhodnout, komu a za jakou cenu majetek prodat, a že jeho relativizace mění povahu vlastnictví. Předkupní právo přináší omezená konkurence, protože část zájemců o koupi mohou být ze hry vyřazeni ještě před podáním nabídky. To podle autora povede k menšímu počtu nabídek a snížené konkurenci při aukcích nebo soukromých prodejích. V praxi to může znamenat prodloužení procesu převodu, více právních sporů a vyšší náklady spojené s dohledem státu.
Z ekonomického hlediska je očekávaným efektem trhu s půdou nižší likvidita a tlak na pokles cen při prodejích, což nahrává těm, kdo chtějí omezit prodejní příjmy původních vlastníků. Cikán uvádí, že výsledkem bude nižší prodejní cena v situacích, kdy je reálná konkurence eliminována. Kritika návrhu také poukazuje na riziko, že výjimky a podmínky v praxi vytvoří nové mechanismy spekulace nebo výjimky, které systém zkomplikuje místo zjednodušení. Zemědělská půda podle autora vyžaduje spíše stabilitu a předvídatelnost právního rámce než ad hoc zásahy.
Autor navrhuje alternativní nástroje podpory venkova, které by neomezovaly vlastnické právo, například cílenou daňovou politiku, modulované dotační podmínky nebo programy pro podporu mladých zemědělců a generační výměny. Takové nástroje mohou motivovat držitele půdy a posílit regionální hospodaření bez přímého zasahování do práv vlastníků. Martin Cikán volá po transparentní veřejné debatě, kvalitních dopadových studiích a pečlivém nastavení pravidel, než by se v roce 2026 přistoupilo k jakékoli zásadní legislativní úpravě. Návrh podle něj nemá být prosazen skrytě jako dílčí novela k jiné legislativě, ale projít veřejným procesem a expertními posudky.
Foto - medium.seznam.cz
