Při jarním sečení luk v Česku stále pravidelně hynou tisíce mláďat, a proto dobrovolnické záchranné akce využívají čím dál častěji bezpilotní prostředky. Organizátoři odhadují, že celorepublikově může jít až o 60 tisíc mrtvých ročně, pokud se nezasáhne včas. Drony vybavené termokamerami umožňují rychlou lokalizaci srnčat, zajíců a ptačích hnízd v porostech, které budou sekány, a zkracují dobu, kterou musí dobrovolníci trávit v terénu.
Pilotáž a logistika záchranných akcí se v praxi změnily s rozšířením technologie, kterou dnes používá řada spolků a komunit napříč venkovem. Podle koordinátorů létají drony nad desítkami honiteb a spolupracují s místními myslivci a zemědělci; v terénu se nyní osvědčilo nasazení v přibližně 70–80 honitbách v regionech, kde fungují organizované týmy. Termální obraz ukáže tepelný bod mláděte i v hustém porostu a operátoři následně předávají přesné souřadnice dobrovolníkům i uživatelům pozemků.
Organizace apelují, aby se zásahy prováděly koordinovaně s myslivci a vlastníky pozemků, protože jen oni mají na dané honitbě rozhodovací pravomoc. „Myslivec musí být při záchraně přítomen, spolupráce je nezbytná, aby nedošlo ke konfliktům se zemědělci,“ říká Pavla Benettová, koordinátorka kampaně Stop sečení srnčat. Technika zkracuje nároky na lidské zdroje, protože k efektivnímu zásahu obvykle stačí 1 pilot + 2 dobrovolníci, kteří mláďata vyzvednou a umístí do ochranných boxů do bezpečné vzdálenosti od stroje.
Praktická pravidla pro manipulaci jsou klíčová, aby se mláďatům neublížilo více než strojem. Dobrovolníci by měli používat rukavice bez silného chemického zápachu, přenášet mládě s trávou v rukou a umístit ho do plastového koše nebo krabice s otvory tak, aby čumáček nebyl poškozen. Mládě by mělo být pod krytem maximálně šest až osm hodin a nemělo by se přesouvat dál než přibližně 150 metrů od místa nálezu, aby se matka mohla podle pískání najít a mládě odvézt.
Ochranáři i myslivci zároveň upozorňují, že pomocí termokamer se dají identifikovat i další ohrožené druhy, například zajíci, ježci nebo hnízda drobných pěvců, a že záchranné akce mají pozitivní vliv na lokální biodiverzitu. Radek Podhorecký z okresního mysliveckého spolku připomíná etický rozměr zásahů a upozorňuje na nutnost vyváženého přístupu mezi ochranou mláďat a obhospodařováním lesa a polí. Spolky současně pracují na školení dobrovolníků, mapování rizikových porostů a na lepší komunikaci s majiteli polí.
Rozvoj technologií s sebou nese i legislativní a organizační výzvy; organizace volají po jasnějších pravidlech pro hlášení termínů sečení a po definování odpovědností uživatelů honiteb. V terénu jsou úspěšné zásahy závislé na koordinaci, správné technice, proškolených týmech a respektování postupů, které minimalizují stres mláďat a maximalizují šanci, že se matka s mládětem znovu spojí po skončení sečení.
Foto - www.asz.cz
